Základní parametry ohybů

OD  -  vnější průměr trubky
WT – tloušťka steny
CLR – střední poloměr ohybu

Pomocí těchto parametrů lze posoudit náročnost ohybu a spolu s dalšími parametry samotné trubky pak následně navrhnout sadu nářadí pro danou aplikaci.

Wall Factor (WF) – neboli tzv. relativní tloušťka stěny, jedná se o poměr vnějšího průměru a tloušťky stěny trubky. Výsledná hodnota pak určuje, zda se jedná o tenkostěnnou nebo silnostěnnou trubku. Obecně lze říci, že trubky s relativní tloušťkou stěny pod 10 jsou považovány za silnostěnné (tlustostěnné) a naopak trubky s relativní tloušťkou stěny vyšší než 40 za tenkostěnné.

Wall Factor = vnější průměr trubky OD / tloušťka stěny WT

Pozn. V některé literatuře se lze setkat s obráceným poměrem výpočtu:
relativní tloušťka stěny = tloušťka stěny / vnější poloměr ohybu, nicméně jde pouze o převrácenou hodnotu daného čísla.

„D“ of bend – neboli tzv. relativní poloměr ohybu, tento parametr určuje charakter ohybu, zda se jedná o ohyb na velkém poloměru ohybu nebo o ohyb na malém poloměru ohybu.

„D“ of bend = střední poloměr ohybu CLR / vnější průměr trubky OD

Stupeň obtížnosti ohybu pak závisí na obou parametrech současně.

Praktickou ukázku výpočtu obou výše uvedených charakteristik a jejich vliv na volbu nástrojů naleznete v části Volba nástrojů dále v tomto průvodci.

Další parametry souvisejí přímo s tvarem ohýbaného dílu a mají rovněž vliv na obtížnost ohybu a na volbu vhodných nástrojů.

DOB (Degree of Bend) – jde o úhel ohybu mezi rovnými částmi trubky
DBB (Distance Between Bends) – jedná se o rovnou vzdálenost mezi jednotlivými ohyby

U komplikovaných součástí obsahujících mnoho ohybů v různých rovinách je užíváno tzv. XYZ souřadnic (koordinátů) trubky, které tak spolu se středním poloměrem ohybu CLR jednoduše definují oba výše uvedené parametry DOB a DBB pro všechny ohyby.